Co se odehrálo na trhu práce za posledních 5 let a jak dále?

K přečtení s Vámi sdílíme informace, jak a proč se vyvíjel, a dále může, pracovní trh…a třeba, jaké výzvy nás čekají a nemusí. 

Co se odehrálo na trhu práce za posledních pět let a jak dále?

          Za posledních pět let do všech sfér vstoupilo několik faktorů, které ovlivnily nejen vývoj pracovního trhu, ale našich životů vůbec. Jak jednotlivců, tak společnosti, generací. Vše, na co jsme byli zvyklí, najednou přestalo platit, fungovat. Ptali jsme se starších, zkušených, moudrých, co náš čeká, jaký to bude mít vše vývoj, ale při tom jsme opomíjeli skutečnost a fakta, která se mezitím odehrávala, že toto vše vede k jedinému, a to zcela nové době. Ač se historie opakuje, řekněme z pohledu jistých charakteristik lidského bytí, tak současné století, které je ve znamení technologií a vývoje umělého života, má do značné míry velký vliv na to všechno, jak to bude dále.

                   V roce 2019, kdy ekonomiky světa byly přehřáté, globalizace se těšila svým výsledkům, přišla světová pandemie, která zastavila svět. Ať už to bylo chybou lidskou, chtěnou, či nechtěnou. To se třeba jednou dozvíme z knih historie. Svět se ze dne na den zastavil a každý kontinent, i právní uskupení, se s tím popralo po svém. My v České republice, díky vládním nařízením, jsme žili, jak jsme žili, a to vše si celá společnost dále nesla, a ještě ponese v dennodenních životech. Vše začíná u jednotlivce. Každý má svou volbu, jaký postoj zaujme a jak se zachová, ať už svým přirozeným lidským instinktem, či svou vzdělaností a charakteristikou. I při velkých, nenávratných ztrátách, jsme v ČR pandemií prošli, dalo by se říci dobře, a to hlavně z pohledu trhu práce, kdy nedošlo k žádnému hromadnému propouštění zaměstnanců. Lidé dostávali své mzdy, i když nepracovali, udržela se tak možnost zajistit alespoň finanční bezpečí společnosti. Avšak nyní si dále klademe otázku, zda to bylo zdravé. Troufám si říci, že pro dané období ano. Z pohledu zdravého pracovního trhu, ne. Do společnosti vstoupily pracovní návyky, a řekla bych hlavně požadavky, v rámci nichž se cena práce nerovná výkonu práce nebo také úrovni celkového nastavení zákonům tržní ekonomiky. Proč? 

"Doba blahobytu nás rozmazlila." 

              Po pandemickém období se plíživě blížila krize energetická, a úplný zásah dostala Evropa v podobě vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině. Válka mezi západním a východním světem, a k tomu přihlížející Asie. Vývoj stále nesměřuje ke klidu zbraní, jistotě a bezpečí. A ještě dlouho nebude. Proč zmiňuji všechny tyto věci na začátek? Vše se pak dotýká celého vývoje naší společnosti, pracovního trhu. A to z pohledu situace, kdy jsou velice často kladeny otázky, jak si nyní pracovní trh stojí a co můžeme očekávat. Odpovědí je, že se stále máme dobře, stále máme funkční systém oceňování. Ale co přestalo být funkční a je velice nedobré, jsou celkové podmínky života v celém systému, který má nepředvídatelný vývoj. Doba blahobytu nás rozmazlila. Zapomněli jsme být skromní a upřímní, zapomněli jsme jít si za svými sny a ideály, za cenou zdravého života a pokory. A neumíme to dodnes. Je to naše Achillova pata. 

"Umíme na svém území vzdělávat národ pro dané pracovní pozice?" 

         Pracovní trh se v posledním roce a půl potýkal s velkými výkyvy, které neodpovídaly žádnému standardu před tím, vybočuje z jakýchkoliv dříve známých kolejí. Dalo by se říci, že každý si jde po svém. A je třeba, aby si šel každý po svém, ale na druhou stranu, když nebudeme držet spolu, riskujeme, že ohrožení (nejen za hranicemi) je velké. Snažíme se? Dělá každý, co může? Válka je největší zlo, ale i ve válce se musí žít. Je spojená s velkou mírou lži. Kdo, nebo lépe co, nelže, jsou čísla a fakta, pokud samozřejmě nejsou zfalšována. Pracujeme s těmi správnými daty? Díváme se na ty správné ukazatele, které potřebujeme? Porodnost v České republice je stále nízká pro to, co si žádá ekonomika sama pro svůj vývoj. Dlouhodobě víme, že český trh je podhodnocen počtem aktivně pracujícího obyvatelstva. Pak je zde ale otázka: Chceme a jsme schopni otevřít pracovní trh někomu dalšímu, umíme přijmout další lidi národnosti na našem území? Ať už z donucení, či samotné potřeby. A když ne, potřebujeme takový výkon ekonomiky? Proč neumíme uzpůsobit vše vlastnímu počtu obyvatelstva? Chceme se někomu zavděčit, anebo máme nereálné ambice? Umíme na svém území vzdělávat národ pro dané pracovní pozice? 

 "Svoboda je zodpovědnost a my si ji jen užívali." 

            ....

Závěrem: 

        Změna přichází z toho uvnitř každého z nás, vlastní motivací. Je třeba zjistit, kde se daná motivace pro každého z nás nachází, učit se a naslouchat. Dnešní doba nás také učí ostražitosti a bránit se. Ale umíme to? Doba nás nutí přemýšlet a konat z pohledu krátkodobého rozhodnutí, ale nesmíme zapomínat na budoucnost. Práce je jeden z faktorů, které lidi činí šťastné a zdravé. Umí naše společnost ocenit kvalitní práci, spolupráci a hledat cesty, jak si takovou práci najít či vytvořit? 

 Časopis: Český Institut Interních Auditorů,  Ing. Šárka Taxová, MBA #humancapital#humanresource #pracovnítrh

Celý článek se dočtete v daném vydání časopisu ČIIA.